Človíček zručný

4. listopadu 2007 v 14:51
Po delší době přináším pár obrázků.

Kluk roste, sílí, ale do nočníčku stále nekaká. No nic. Vynahrazuje nám to jinak. Krásně mluví, ve výslovnosti "r" se přímo vyžívá. Nahoru je naroru bagr je bagrrr a podobně. Věty zatím neskládá, ale myslím, že už to dlouho rvat nebude. Dnes cestou autem okolo jebhaly zahlásil: "Bagr, lžíci, nakládá." Je neuvěřitelně zvídavý a zvědavý. U všeho musí být se vším musí pomáhat.
Není třeba popisovat. Jen pro pořádek, je to listové těsto na štrůdl a stojí na stoličce, kterou si sám přenáší po bytě dle potřeby, takže nic není v bezpečí ani v horních patrech nábytku.
U vaření ještě zůstaneme. Všichni ví, že polívka se musí občas zamíchat, ne? Tahle je kapustová a chutnala i tatínkovi.
Ještě trochu dosolit.
No a po práci zábava. Ovšem pro rodiče je tato činnost velmi nervově paralytická, žvláště, když synáček opustí židličku s namočeným štětcem a kosmickou rychlostí č.1 :-) se vydá vylepšovat byt, v lepším případě měnit barvu oblečení co má na sobě.
Nedavno asi tak před měsícem jsem musel rozebrat myčku, resp. dveře od myčky. Dělali jsme to spolu a od té doby miluje šroubováky. Jak je patrné z obrázku dokonce ví jak na to. Všiměte si levačky. Je přesně tam kde má být, aby to neujíždělo, jen sklon šroubováku je špatný, ale to doladíme. Musel jsem mu ten klavírák opravdu rozebrat a spolu jsme to dávali dohromady. Docela jsem čuměl s jakou bravurou dával šrouby do zpátky dírek, dokonce za jemné asistence točil šroubovákem na správnou stranu. Ještě poznámka, stoličku si na bok otočil sám a nikdo mu ty šroubky neukazoval.
Na závěr dám dvě fotky tak trochu oftopic.
Jedna basketbalová, je srandovní jak je pořád malej ve srovnání s basketbalovým míčem, který já udržím v jedné ruce dlaní vzhůru.
Jednou před spaním objevil na botníku mojí tašku do práce a nemohli jsme ho od ní oddělit. Nakonec se to podařilo a šel spát jak se sluší a patří, jenom v pyžámku bez tašky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sargo Sargo | 4. listopadu 2007 v 21:16 | Reagovat

V první chvíli jsem si říkala - vzhledem k nadpisu - jestli se nepochlubíš dalším truhlářským výrobkem, ale ono ejhle, prcek :-)) Připadá mi - strašně velký :-D A je fakt moc pěknej :-)

Na ony kratochvíle, zde vyfocené, se již s Jášátkem těším moc... :-))

2 JR JR | 4. listopadu 2007 v 21:18 | Reagovat

šmarjá! Malej úředník!

Šikovnej ale bude po tatínkovi, gratuluju.

P.S. Ten baketbalovej míč, je mi nějak povědomej...

3 DJ -> LK DJ -> LK | 6. listopadu 2007 v 20:20 | Reagovat

To, že máš na ruce přísavku, nebo se Ti na ni dokonce lepí míč, je to to pravé k chlubení?

Musím říct, že jsem mladýho s rodičema o víkendu potkal (návštěva Varů po čtvrt roce) a je fakt větší.

Vodovky? Pod dva roky? My teda ještě neriskujeme.

4 Monika Monika | 8. listopadu 2007 v 16:42 | Reagovat

Sargo: Děkujeme za pochvalu. Rozměrově jsme ale pořád spíše podprůměrní ;-)

DJ: LK asi myslel míč v ruce dlaní dolů. Nahoru bych to zvládla i já ;-)

No, riskujem vodovky, ale pod velmi přísným dohledem a jakmile má jiné choutky než kreslit na papír, okamžitě se vodovky zabavují. Tady v mateřském centru prý takhle vyvádějí s dětmi běžně, dokonce je nechávají si namočit prstík do barvy a malují prstem. Tak jsem drahouška nechtěla o nic ochudit, když do MC nechodíme ;-)

5 DJ -> Monika DJ -> Monika | 8. listopadu 2007 v 21:39 | Reagovat

No, zkusíme to. Já s obdivem stále nacházím stopy různých psacích potřeb po různých čátech bytu. Třeba křída na bíle zdi není moc vidět, dokud se nenasvítí správným světlem, to pak naštve. :o)

6 Sargo Sargo | 10. listopadu 2007 v 10:08 | Reagovat

Vodovky bych si taky doma netroufla... no, v MC jo :-D Vy máte možnost a nechodíte? Barbaři! :-)) Tady je otevřené jenom v době, kdy hluboce spíme. :-))

DJ: po pravdě, zdi mě netrápí. Spíš mě to docela baví :-D Sice to má zakázané, ale mávám nad tím rukou (možná proto už ho to přestalo bavit? :-)) Skoro mě mrzí, že se to pak při malování zakryje... :-))

7 Monika Monika | 12. listopadu 2007 v 13:20 | Reagovat

Sargo: Jednou jsme MC zkusili a neosvědčilo se. Jednak taky bylo v době, kdy už je drahoušek unavený a tudíž protivnější než obvykle. Další a zásadnější bylo, že se prostě nehodlá družit organizovaně. Sice má děti moc rád a snadno navazuje kontakty, ale když si měl jít hrát "na povel", nefungovalo to. Celou hodinu jezdil na klouzačce a autech ve vedlejší místnosti a na dotaz, zda si raději nepůjde hrát vedle s dětmi, řekl pouze strohé: "Neeeci".

Navíc se sešla parta takových typicky varských paniček a vzorných dětiček (většinou holčiček :-), kam jsme ani jeden nezapadl.

Myslím, že si ještě trávení času po různých "ústavech" užije dosyta, tak ho nechci nutit...

8 Chachina Chachina | 12. listopadu 2007 v 14:13 | Reagovat

No moment - ty vodovkové výtvory na papíře, to maloval Petřík sám??

Jinak doporučuji prstové barvičky, vyžívám se v nich i já :-)))

(a Adámek miloval razítka z brambor)

Fotka se šroubovákem nemá chybu a sluší mu i váleček :-)

9 Monika Monika | 12. listopadu 2007 v 14:24 | Reagovat

Chachina: Jsi mě pobavila :o))) To jsou moje výtvory! Vím, že se to nedá poznat, ale co se výtvarných schopností týče, jsme na tom s LK dost bledě...

A to se dělají přímo speciální prstové barvičky?

(v souvislosti s vaším blogem mě napadlo, že slovo "peciání" neboli speciální, má mrňous taky ve sovníku :o)))

10 Sargo Sargo | 14. listopadu 2007 v 11:55 | Reagovat

Monika: aaa, škoda. Jáša je děsivě družný, tak využíváme každé možnosti :-) Společnost pro sebe moc řešit nemusím, protože by mě Jášátko se seznamovat stejně nenechalo. :-))

Navíc ta možnost ho tam nechat poplácat ve věcech (jako jsou třeba vodovky ;-)), které doma nemají cenu... (přeci jen, pět minut malovat a pak se půl hodiny vztekat při uklízení - ještě počkáme. :-D)

Na prstové barvičky se těším, už je delší dobu okukuju :-))

11 Chachina Chachina | 15. listopadu 2007 v 11:48 | Reagovat

Monika: Rozhodně jsem se tě nechtěla dotknout, naopak, spíš jsem tady valila oči, jestli už je Petřík tak zručný, že zvládá i takovéhle tvary. My jsme zatím u čar a koleček :-) (tedy, Kája, já občas i něco namaluju :-))

Ano, na krabičce je napsáno PRSTOVÉ BARVIČKY (tuším, budu se muset podívat), jsou to takové tři kelímky, je tam žlutá, červená a modrá a ponoří se do nich prstíky a už to jede :-)

12 Monika Monika | 15. listopadu 2007 v 13:45 | Reagovat

Chachina: Vypadá to, že Péťa je náš - nezvládá namalovat ani kolečko, jen dělá "čáry-čáry" - jak sám říká. Musela jsem sáhnout po vodovkách, protože pastelky ho nebaví vůbec - asi proto, že se od nich tak pěkně nezamatlá.

Na fixy zatím nemám odvahu. Kdyby po příchodu domů manžel zaregistroval nějaké čárance fixkou na zdi, zardousil by nás ;-)

13 Chachina Chachina | 18. listopadu 2007 v 20:36 | Reagovat

Monika: Tomu naprosto rozumím, Karinku pastelky také neuchvacují a fixky jsme před ní raději už schovali :-) A už bych takovou školáckou chybu opravdu neudělala..... že bych jí je nechala na dosah.

Jinak dcerka říká "píchy píchy" a já jsem zatím pořádně ještě nepřišla na to, jestli to patří malování (písy, písy) nebo k zašívání ponožek :-)))

14 Monika Monika | 19. listopadu 2007 v 20:47 | Reagovat

Chachina: To ráda slyším, protože jsem měla pocit, že chudáčka držíme moc zkrátka, když mu ani fixku nenecháme, aby se vyřádil dle libosti ;-)

Píchy píchy je srandovní a možná to má Karinka univerzálně pro obě činnosti, u nás se při zašívání říká "šiji šiji" :o)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama