Paní, vy nám rodíte

11. července 2011 v 19:19 | Littlekey
Paní, vy nám rodíte.

Tímto suchým konstatováním nám pan doktor okolo jedenácté hodiny dopolední dne 30.6. LP 2011 bez emocí sdělil, že náš druhorozený syn se začal prodírat na svět.
Ale od začátku. Tedy ne úplného začátku, i když věřím, že někoho by to mohlo zajímat
Ve středu, tedy den před porodem Moniku píchlo při vyklánění z okna v podbřišku a bolest přetrvávala celou noc. Vzhledem k tomu, že prvorozený byl vyříznut, patřila Monika do skupiny rizikových rodiček. Pravděpodobnost výskytu problému při fyziologickém porodu této skupiny je vyšší a proto jsme počítali s tím, že i Míša bude vyříznut. Neváhali jsme tedy a vyrazili do Plzně.
Po příjezdu v 8:30 nás paní doktorka na ambulanci ihned poslala na porodní odd. s tím, že bude naplánován porod císařským řezem. V přijímací místnosti jsme sepsali anamnézu a Monika byla důkladně vyšetřena dvěma doktory, přičemž ten druhý - vedoucí směny, okolo 11 hodiny konstatoval, že paní rodí. Dále nám sdělil, že vše je v naprostém pořádku, děloha kompaktní, jizva neporušená, pánev dostatečně široká a že hlavička bude mít ještě půl cenťáku rezervu a uzavřel tím, že nevidí důvod k císaři, že nás tu prý nechá, ať se rozhodneme.
Trošku čára přes rozpočet. Už jsme byli připraveni na císaře, zejména já. Ani doktorova sebejistota mě nepřesvědčila. Nechal jsem to však již na ženušku, aby se rozhodla. Moje statečná si zvolila boj.
Přesunuli nás tedy na "rodící" pokoj a bitva začala. Z počátku to vypadalo jako procházka růžovým sadem. "Teď mám kontrakce." "Aha, a proč neřveš?" No a takto to pokračovalo téměř do 18:00. Pak přišel pan primář a vypustil Míšovi bazén a věci se začali dít. O kontrakcích jsme měli dokonalý přehled, protože Moniky byla celou dobu připojena na CTG. Bolesti zesílily, zejména křížové. Masíroval jsem kříž, co to šlo. Ležet nemohla, dělalo se jí špatně a ustávaly kontrakce, proto seděla na míči. Bylo to lepší i pro mne, lépe se mi masírovalo. Okolo desáté přišla vrchní a snažila se to trošku popohnat. V té době byla děloha již bez krčku a otevřená na 10 čísel. Končila první doba porodní. Čas se začal vléci, bolest zvyšovat. Prostě to nešlo. Byl aplikován prostředek na uvolnění měkkých tkání. Ve 23:00 přišla setra připravit věci pro Míšu. To bylo velmi pozitivní, protože už jsme začali věřit, že se to chýlí ke konci.
Ve čtvrt na dvanáct jsem zvonil na sestru, že už tlačí, tj. začala druhá doba porodní. Chvilku Míšu páčila sestra a v okamžiku, kdy už byl na prahu, zavolala doktora. Rutinér přišel, poslední tři vzepětí a byl venku! Zapsal jsem si čas 23:24. Začal křičet, ještě když měl nohy vevnitř! APGAR skóre 10; 10; 10. Prostě výstavní kus. Monika bojovala jako lvice a tímto jí ještě jednou ze srdce děkuji.
Pár poznámek.
· Proč Plzeň? Inu proto, že soudruzi v KV a v Ostrově se rozhodli, že zavřou obě porodnice zrovna prvních 14 dní v červenci. O důvodech už mluvit nechci, zase bych se rozčílil. No a Sokolov jsme opravdu riskovat nechtěli.
· V Plzni byli skvělí, fantastický, nejlepší. Přestože měli nával, zavřená byla i jedna plzeňská porodnice, chovali se k nám vždy přívětivě, poskytli dostatek informací, prostě vytvořili úžasný podmínky pro porod. Jen pro ilustraci, anamnézu s námi sepisovali tři sestry, protože když přišla jedna, hned jí volali k nějakému porodu. Takto to dopadlo i s naším panem doktorem porodníkem, který byl odvolán k sekci v okamžiku, kdy se čekalo na placentu. Přišla jiná paní doktorka, porodila placentu a začala Moniku šít se slovy: "Omlouvám se, ale možná to budu muset přerušit, ale chystá se další sekce." Nakonec to stihla a vypadá to, že to neteče Na šestinedělí jsme dostali poslední volné místo.
· Do doby než primář protrhl plodovku jsem nevěřil, že rodíme.
· Rčení " To je porod." pro mě po letech dostala konkrétní obsah.
· Jsem rád, že se Monika odhodlala rodit fyziologicky, je to silný zážitek.
· Monika bojovala bez pomoci epidurálu.
· Mdlo se mi nedělalo, byť některé pohledy stály opravdu za to
· Nejhorší bylo, že v úplném závěru, když už vylézala hlavička, tak asi třikrát zajela zase zpátky. Měl jsem strach, že už Monika nebude mít dost sil.
· Velmi se mi ulevilo, když při třetím tlačení od konce hlavička zpátky už nezajela.
· Placenta je neuvěřitelný zařízení a je krásná i na pohled.
· Přišlo to na mě až druhý den ráno, když jsem si jel pro Peťku k tátovi. Musel jsem před barákem chvilku počkat a sušit slzy.
· V sobotu jsem se Míšu řádně zapil. Zapil jsem ho tak, že si nepamatuju cestu domu. A to je u mě co říci, protože výpadky paměti obvykle nemívám.
· Holčičku už zkoušet nebudeme.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 djová djová | 11. července 2011 v 21:44 | Reagovat

sakra, taková událost a vy se chlubíte až teď:-) Moc a moc gratulujeme, ať všechno nadále probíhá, jak má!!!
P.S. My už nebudeme zkoušet kluka:-)

2 Jarda Rejcha Jarda Rejcha | Web | 12. července 2011 v 15:56 | Reagovat

Jo jo, "konec" už znám, navíc jsem byl patrně poslední kdo tě v sobotu/neděli viděl živého, než jsi došel domů :-)
Mně teda eminentně zajímá ten začátek, tak mi to nějak pořád nejde...

Tož ať je živ a zdráv stejně jako jeho jeho brácha rodiče!

3 djr djr | 13. července 2011 v 20:53 | Reagovat

Gratuluju. Není těžký psát něco "vtipnýho" takovýmu "cucákovi", co vlastně rodil poprvé, ale porod je tak zásadní a slavnostní událost, že se sluší jen uklonit Monice a celé rodině popřát krásný život.

Koneckonců narodit se v Plzni, to je dobrá adresa. To by nemělo zapadnout. :-)

Reakci ženy si vykládám tak, že to čtvrtý teda bude zase holčička. :-D

4 jm jm | Web | 13. července 2011 v 21:41 | Reagovat

Gratuluju! Krásné fotky, krásné dítko; se společným portrétem jste si dali teda práci!

5 jm jm | Web | 13. července 2011 v 21:46 | Reagovat

Ještě k zavřené KV porodnici: nemalovali tam náhodou? Pamatuju, že jsem onehdá vedl debatu někde na chlastčce v KV o té porodnici (možná při zapíjení Františka pana lékárníka). A možná p. lékárník řekl, že v KV nemohli, protože tam malovali. A pak hovořilo několik lidí okolo stolu, že v různých obdobích též nemohli v KV rodit, protože tam malovali.

6 sargo sargo | Web | 13. července 2011 v 21:46 | Reagovat

Hleďme hleďme, popis porodu z pera otce, nevšední to věc :-) Tak to je fajn, že to šlo nakonec i docela rychle. Uf. Ještě příliš čerstvé, vzpomínám nerada, ale mrňousek doma, to je krásná věc. Tak přeju, ať je tak vzorný jako ten náš :-D

7 Monika LK Monika LK | 14. července 2011 v 11:52 | Reagovat

Děkujeme všem za gratulace!
A mužíčkovi, že tak hezky a vtipně vše sepsal, já bych to tak neuměla.
jm,djr: Ano,ve Varech malují téměř neustále, ale pořád to tam vypadá, že se čas zastavil v 70. letech - společné sprchy atd.
Jsem opravdu šťastná, že jsme skončili v Plzni!!! Nemocnice nová, perfektně zařízená, ale to hlavní byl mladý a přitom zkušený tým s vlídným lidským přístupem, přestože nevěděli, kde jim hlava stojí (mimochodem, mě se vystřídalo u porodu asi 15 lidí, ale přitom jsem neměla pocit rušení soukromí...)
sargo: přestože porod nebyla procházka růžovým sadem (měla jsem křížové bolesti jako kráva - jinak se to s prominutím říct nedá), byl to nejfantastičtější zážitek mého života.
A hlavně po císaři ti nikdo neřekne, že jsi statečná, žes to zvládla.. a největší bolesti máš v době, kdy se chceš starat o miminko... a ani ti ho hned nedají...
Zatím (musím zaklepat) je Míša fakt vzorňák, za 14 dní svého dosavadního života spal už čtyřikrát v noci v kuse 8 hodin. Skoro nepláče a když, tak je v porovnání s Péťou velmi snadno utišitelný. Prostě zlatíčko :-) sice trošku rozežrané, ale to nevadí...

8 djová djová | 14. července 2011 v 13:01 | Reagovat

[7]:to zní skvěle, tak ať vše probíhá nadále takhle v pohodě!

9 Monika LK Monika LK | 14. července 2011 v 14:33 | Reagovat

Tak mi ještě došlo, že tu nejsou jedny z hlavních údajů:
3,51 kg/ 49 cm/ obvod hlavy 36,5 cm!!!(doteď mi není jasné, jak mohl projít ;-)

10 Vilimci Vilimci | 22. srpna 2011 v 19:37 | Reagovat

MOC GRATULUJEME!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama