Bimbami

24. října 2012 v 21:31 | Littlekey
Mariášnické reporty sice obsahově naplňují název blogu, ale původní záměr samozřejmě směřuje k těm malým Klíčkům.



Přiznávám bez mučení, rodinné téma zanedbávám. Pokusím se to nyní napravit. Tak především máme doma školáka. Těžko se tomu věří, ale je to opravdu tak. Nebudu sentimentální, proto rovnou přejdu k popisu prvního školního dne, který letos připadl až na třetího září. Docela jsme se ženou řešili, zda kornout ano, či ne. Ani jeden z nás vlastně nevěděl, proč ho děti do školy nosí. Pro spolužáky? Těžko, protože kdo by chtěl cizí sladkosti, když má vlastní. Pro paní učitelku? To už vůbec ne. Dokážete si představit, co by se jí stalo po spořádání byť jen jedné sladkosti od každého? Nedopátrali jsme se. Nejasnou situaci ohledně kornoutu vyřešila žena tím, že ho koupila. A jak to s kornoutem nakonec dopadlo? Sežrali jsme ho doma společnými silami, protože ho Péťa přinesl zpátky v neporušeném stavu. Takže poučení pro rodiče budoucích prvňáčků. Kornout je nesmysl, dejte dítěti do ruky kytičku pro paní učitelku.


Ve třídě to byl masakr. Naprostá menšina dětí přišla pouze s rodiči. Nebyl jsem schopen poznat, zda tam nebyl někdo pouze s jedním rodičem, pokud ano, byl chybějící rodič, co se počtu týče, bohatě nahrazen tetičkami, dědečky a babičkami ostatních prvňáčků. Když jsme dorazili my, byla třída už plná. Nalezl jsem jedno z posledních volných míst pro Péťu, udělal povinné foto a vyklidil jsem scénu. Chudák paní učitelka. Když přišla, ani se nemohla prodrat ke katedře. Zarazilo mne, že pro komunikaci s rodiči dostal synáček notýsek. Ano, čtete dobře, notýsek. Nebyl jsem ochoten se s tímto druhem komunikace v 21. století smířit a jediným vzkazem pro paní učitelku byla žádost o e-mail. K mému překvapení jsem obdržel její soukromý. Prý školní nemá. No, alespoň něco. Nicméně informační tok směrem k rodičům je nadále realizován prostřednictvím notýsku. Hrůůůůza.

Takto řeší nedostatek kvalifikovaných dělníků ve Witte Nejdek :-) (Den otevřených dveří)

A jak mu to jde? Začínám být trochu nesvůj, protože zatím nemá v žákovský nic jiného než jedničky. Už jsem je dokonce přestal počítat. Je jich více než dvacet. Ptali jsme se, jestli paní učitelka nerozdává jedničky za každé, s odpuštěním, uprdnutí. Prý tomu tak není, někteří mají dokonce i trojky. Asi bude šikovnej, kluk jeden ušatá. Samozřejmě po tátovi, to dá rozum. Samostatnou kapitolou jsou úkoly. Dostávají je každý den. Nedávno jsem četl, že některé pražské školy od úkolů úplně ustoupily. Zdůvodňují to tím, že děti jsou při psaní úkolů doma pod velikým stresem. Musím konstatovat, že je to úplná pravda. Nejen dítko, ale především rodič je přímo drcen. Prvních pár úkolů jsem si to ani neuvědomoval, ale když už začala téci i žena, vzpomněl jsem si na výše zmíněný článek a snažím se při dozorování tvorby úkolů být tolerance sama.
A jak je na tom Organismus? Především už to organismus není. Much má sice ještě mnoho, ale na vychytání usilovně pracujeme. Docela slušně se nám rozmluvil. Táta, máma, bimbami (věžní hodiny, současná největší úchylka), tikťak (když vidí bimbami je schopen tikat i čtvrt hodiny), ok (oko nebo ucho, podle toho na co zrovna ukazuje), nos, bebí, babí a nesmím zapomenout na gogi (to je prosím krokodýl). Na požádání vyhodí plenu do koše, či zvedne hračku z podlahy na stůl. Naprosto automaticky dělá neskutečný bordel tím, že systematicky vyprazdňuje dostupné šuplíky. Vymotává toaleťák, nebo hází ovladače do hajzlu, nebo mlátí do topení nespecifikovaným předmětem tak usilovně, až z něj barva lítá. Včera jsem přišel domů, kouknu do obýváku a na jídelním stole stojí Michal s nůžkami v ruce a Petr u téhož stolu dělá úkol. Radši to nebudu dál rozebírat.

Nebo, že by to pořád byl organismus?

Před čtrnácti dny jsem se rozhodl, že vezmu oba kluky a pojedeme na Božák, kde se na Boží chalupě konala Apalucha. Akce pouze pro otce s dětmi. Už dopředu jsem tušil, že s Míšou to nebude lehké. Přes den bez mámy vydrží úplně v pohodě. Ale v noci…První pokus o uspání jsem učinil ve 21:00 hod. Po krátkém prudkém boji jsem uspávání s ohledem na vedle ležícího Péťu vzdal a šli jsme zpět dolů ke hrajícím kytarám a zpívajícím tatínkům. Ve 23:00 už se neudržel na nohou, ale usnout nehodlal. Pod přísným dohledem lékaře byl orálně aplikován uspávací prostředek (1 cm krychlový 12 stupňového piva, maximálně dva) a šel jsem učinit druhý pokus. Bojoval, bojoval statečně, ale jenom pět minut. S úlevou jsem se vrátil ke kytarám a zpěvu. Okolo půl třetí padla únava i na mne a šel jsem si lehnout. Co se dělo dál si asi dokážete představit, jinak bych o tom nepsal, že jo. Míšánek se vzbudil a začal řvát. Mami, mami, mami,…..mami, mami. Po půlhodině řevu jsem musel Peťku vystěhovat o patro níž, kde jsem mu v koutku udělal náhradní lože. Uřval se za další půlhoďku. Když jsem ho chtěl dát vedle sebe na postel, abych také konečně mohl zamhouřit oči, spustil nanovo. Musel jsem ho celou noc mít na břiše, aby byl klid. Ticho sice bylo, ale já takto spát nemůžu. Modlil jsem se, aby už začalo svítat. Ráno ze mě byla úplná troska. Naštěstí lilo a nebylo možné realizovat plánovaný výlet, takže jsem cirkus po deváté zabalil a jeli jsme do Varů. Zbytek neděle jsem prospal. Dokud bude na mlíku, tak to asi nepůjde. Ikdyž ona to asi nebude závislost na mlíku, ale na prso. No a jinak je všechno v naprostém pořádku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DM DM | 27. října 2012 v 20:15 | Reagovat

Velmi, velmi pěkně jsi slova nakladl. Moc jsem se pobavil. My už asi čtvrtý den oslavujeme Aničky třetí narozeniny, je to vyčerpávající, ale jako Tvoje Apalucha asi ne...

2 DJ DJ | 20. listopadu 2012 v 21:00 | Reagovat

Mno jo, jak začal jr. chodit do práce (školy), má odtroubíno, dovolená se musí lépe plánovat, prostě do vnoučat to vidím dle harmonogramů.

Já rovněž přemýšlím, že řeknu pančelce o nějakou dvojku, Magda sice asi jednu ve druhý třídě má, ale jinak je všude v čele a bojím se, že pak na střední dopadne jako já.

Rodině to sluší, pane rado.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama